Odstupné v Česku: kdy vzniká nárok a kolik činí

Kdy máte na odstupné nárok

Nárok vzniká při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů. Patří sem zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nebo nadbytečnost zaměstnance. Jde o § 52 písm. a–c zákoníku práce.

Odstupné náleží jak při výpovědi z těchto důvodů, tak při dohodě, pokud je dohoda z těchto důvodů uzavřena. Při dohodě si nechte důvod, výši a den výplaty napsat přímo do dohody. Bez uvedeného důvodu se nárok hůře prokazuje.

Vyšší slib ve smlouvě je vymahatelný.

Kdy nárok nevzniká

Na odstupné nemáte nárok, když dáte výpověď sami. Nárok nevzniká ani tehdy, když dohoda nemá organizační důvod. Dále nevzniká při výpovědi podle § 52 písm. f–h, ve zkušební době, při uplynutí sjednané doby u poměru na dobu určitou a při okamžitém zrušení pracovního poměru.

Nárok nevzniká ani u DPP a DPČ. Rozhoduje důvod skončení a druh poměru.

Kolik činí odstupné podle délky poměru

Výše závisí na tom, jak dlouho pracovní poměr u zaměstnavatele trval. Předchozí poměr u téhož zaměstnavatele se započítá, pokud mezera mezi poměry nepřesáhla 6 měsíců. Platí to podle § 67 odst. 2.

• Méně než 1 rok: 1× průměrný měsíční výdělek.
• 1 rok až méně než 2 roky: 2× průměrný měsíční výdělek.
• 2 roky a déle: 3× průměrný měsíční výdělek.

Pozor na častou chybu: hranice nejsou po 1 roce 1×, po 2 letech 2× a po 3 letech 3×. Správně je méně než 1 rok = 1×, 1 rok až méně než 2 roky = 2×, 2 roky a déle = 3×.

Zvláštní případ je konto pracovní doby. Při postupu podle § 86 odst. 4 je odstupné 3× plus násobek podle délky poměru, tedy 4×, 5× nebo 6×. Jde o § 67 odst. 1 písm. d).

Zvláštní případy: expozice a pracovní úraz

Při dosažení nejvyšší přípustné expozice podle § 52 písm. e) činí odstupné od zaměstnavatele 12× průměrný měsíční výdělek. Jde o § 67 odst. 3.

Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle § 52 písm. d) už od 1. června 2025 nejde o odstupné. Jde o jednorázovou náhradu podle § 271ca ve výši 12×. Tuto náhradu hradí zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, nikoli zaměstnavatel samotný. Rozdíl je důležitý: u úrazu nežádejte odstupné od zaměstnavatele, ale náhradu z pojištění.

Jak se spočítá průměrný měsíční výdělek

Základem je průměr z předchozího kalendářního čtvrtletí podle § 356: hodinový průměr je hrubá mzda za čtvrtletí dělená odpracovanými hodinami, měsíční průměr je hodinový průměr × týdenní pracovní doba × 4,348. Příklad: 129 000 Kč / 528 hodin = 244,318 Kč za hodinu, měsíčně 244,318 × 40 × 4,348 = 42 492 Kč. Nepoužívejte mzdu ze smlouvy. Podle § 360 se použije naposledy zjištěný průměr a při méně než 21 odpracovaných dnech pravděpodobný výdělek podle § 355.

Zdanění: daň ano, pojistné ne

Zákonné odstupné se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění. Daň z příjmů se ale platí, a to zálohově v měsíci výplaty. Sazba je 15 % do měsíčního základu daně 146 901 Kč a 23 % z části nad tuto hranici. Ročně platí hranice 1 762 812 Kč.

Rozhoduje součet příjmů v daném měsíci, ne samotné odstupné. Mzda nebo náhrada za dovolenou ve stejném měsíci posouvá část odstupného do pásma 23 %. Záloha není konečná daň: sleva na poplatníka je 2 570 Kč měsíčně, je-li podepsáno prohlášení, a roční zúčtování může část zálohy 23 % vrátit, pokud je celoroční základ do 1 762 812 Kč.

Pozor na plnění jen nazvané odstupným. Odměna za podpis dohody bez organizačního důvodu není odstupným podle zákoníku práce a může se posoudit jako mzda, včetně pojistného.

Příklady výpočtu

Příklad 1: průměrný měsíční výdělek 45 000 Kč, poměr trval 2 roky a déle, výpověď pro nadbytečnost. Hrubé odstupné je 45 000 × 3 = 135 000 Kč. Záloha na daň je 135 000 × 0,15 = 20 250 Kč, protože částka je pod hranicí 146 901 Kč. Čisté odstupné před slevou na poplatníka je 114 750 Kč.

Příklad 2: průměrný výdělek 38 000 Kč, poměr trval 8 měsíců. Hrubé odstupné je 38 000 × 1 = 38 000 Kč. Záloha 15 % je 5 700 Kč. Čisté odstupné před slevou je 32 300 Kč.

Příklad 3: konto pracovní doby, výdělek 40 000 Kč, poměr 2 roky a déle, násobek 6×. Hrubé odstupné je 240 000 Kč, záloha celkem 43 447,92 Kč, čisté před slevou 196 552,08 Kč.

Příklad 4: expozice, výdělek 42 492 Kč, násobek 12×. Hrubé odstupné je 509 904 Kč, záloha 105 525,84 Kč, čisté před slevou 404 378,16 Kč. V ročním zúčtování by se mohlo vrátit až 29 040,24 Kč, pokud celoroční základ zůstane do 1 762 812 Kč.

Kdy se odstupné vyplácí a kdy se vrací

Odstupné se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru podle § 67 odst. 5. Pokud se k témuž zaměstnavateli vrátíte dříve, než uplyne tolik měsíců, kolik násobků jste dostali, musíte poměrnou část vrátit podle § 68.

Vrácení se počítá podle kalendářních dnů, i při návratu na dohodu o pracovní činnosti. Příklad: po 3× odstupném a návratu po 2 měsících vrátíte zhruba třetinu, za zbývající měsíc.

Výpovědní doba, podpora a co se nepočítá

Výpovědní doba činí 2 měsíce a od 1. června 2025 běží od doručení výpovědi. Odstupné se vyplácí vedle mzdy za výpovědní dobu, nikoli místo ní. Vyšší částka v dohodě, například 5 platů, musí být uvedena výslovně, jinak se domůžete jen minima. Podporu v nezaměstnanosti odstupné od 1. ledna 2024 neoddálí.

Výpočet nepočítá mzdu za poslední měsíc, náhradu za dovolenou, mzdu za výpovědní dobu, smluvní navýšení, náhradu podle § 56 ani odchodné ve státní službě. Vlastní částku ověřte v nástroji pro výpočet odstupného. Přehled: kalkulačky pro Česko, články: blog Calcotia.