Kalkulačka odstupné

Kdy máte na odstupné nárok (a kdy ne)

Nárok na odstupné vzniká při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů: zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nebo nadbytečnost zaměstnance (§ 52 písm. a–c). Odstupné náleží jak při výpovědi z těchto důvodů, tak při dohodě, pokud je dohoda z těchto důvodů uzavřena.

Při dohodě si nechte důvod, výši a den výplaty napsat přímo do dohody. Bez uvedeného důvodu se nárok hůře prokazuje. Zákon stanoví minimum; smlouva, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis mohou přiznat víc, a to je pak vymahatelné.

Zvláštní případy mají vlastní režim. Při dosažení nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. e) činí odstupné od zaměstnavatele 12× průměrný měsíční výdělek (§ 67 odst. 3). Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (§ 52 písm. d) už od 1. června 2025 nejde o odstupné, ale o jednorázovou náhradu podle § 271ca ve výši 12×, hrazenou ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, nikoli zaměstnavatelem samotným.

Na odstupné naopak nemáte nárok, když dáte výpověď sami, když dohoda nemá organizační důvod, při výpovědi podle § 52 písm. f–h, ve zkušební době, při uplynutí sjednané doby u poměru na dobu určitou, při okamžitém zrušení pracovního poměru, ani u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ).

Kolik činí odstupné podle délky pracovního poměru

Výše odstupného závisí na tom, jak dlouho pracovní poměr u zaměstnavatele trval. Předchozí poměr u téhož zaměstnavatele se započítá, pokud mezera mezi poměry nepřesáhla 6 měsíců (§ 67 odst. 2).

Pozor na častou chybu: hranice nejsou „po 1 roce 1×, po 2 letech 2×, po 3 letech 3×". Správně je méně než 1 rok = 1×, 1 rok až méně než 2 roky = 2×, 2 roky a déle = 3×.

Jak se spočítá průměrný měsíční výdělek

Základem je průměrný výdělek z předchozího kalendářního čtvrtletí (§ 356). Nejprve se spočítá průměrný hodinový výdělek: hrubá mzda zúčtovaná za předchozí čtvrtletí dělená odpracovanými hodinami. Měsíční průměr pak je hodinový průměr × stanovená týdenní pracovní doba × 4,348.

Průměrný měsíční výdělek = (hrubá mzda za čtvrtletí ÷ odpracované hodiny) × týdenní pracovní doba × 4,348

Příklad odvození: hrubá mzda 129 000 Kč za čtvrtletí ÷ 528 odpracovaných hodin = 244,318 Kč za hodinu. Měsíční průměr = 244,318 × 40 hodin × 4,348 = 42 491,82 Kč, tedy zaokrouhleno 42 492 Kč měsíčně.

Nepoužívejte mzdu ze smlouvy: rozhoduje skutečně zúčtovaná mzda za předchozí čtvrtletí. Pokud byl poměr po skončení ještě určen poslední průměr (§ 360), použije se naposledy zjištěný průměr. Pokud zaměstnanec v rozhodném období odpracoval méně než 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek (§ 355).

Zdanění odstupného: daň ano, pojistné ne

Zákonné odstupné se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění. Daň z příjmů se ale platí, a to zálohově v měsíci výplaty: 15 % do měsíčního základu daně 146 901 Kč a 23 % z části nad tuto hranici. Ročně platí hranice 1 762 812 Kč (36 × 48 967 Kč).

Rozhodující je součet příjmů v daném měsíci, ne samotné odstupné. Pokud vám ve stejném měsíci přijde i mzda nebo náhrada za dovolenou, posouvá se část odstupného do pásma 23 %. Proto má kalkulačka pole pro ostatní příjmy v měsíci výplaty.

Záloha není konečná daň. Základní sleva na poplatníka (2 570 Kč měsíčně, je-li podepsáno prohlášení a dosud nevyčerpána) a roční zúčtování mohou daň snížit: pokud je celoroční základ daně do 1 762 812 Kč, část zálohy odvedené sazbou 23 % se může v ročním zúčtování vrátit. Kalkulačka ukazuje zálohu a čistou částku před slevou, nikoli konečnou daň po zúčtování.

Pozor na plnění jen nazvané odstupným: odměna za podpis dohody bez organizačního důvodu není odstupným podle zákoníku práce a může se posoudit jako mzda, včetně pojistného.

Kdy se odstupné vyplácí a kdy se vrací

Odstupné se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru (§ 67 odst. 5). Pokud se k témuž zaměstnavateli vrátíte dříve, než uplyne tolik měsíců, kolik násobků jste dostali, musíte poměrnou část vrátit (§ 68). Vrácení se počítá podle kalendářních dnů a týká se i návratu na dohodu o pracovní činnosti, nejen na nový pracovní poměr.

Příklad: dostali jste 3× odstupné a po 2 měsících nastoupíte zpět k témuž zaměstnavateli. Vrátíte poměrnou část odpovídající zbývajícímu měsíci, tedy zhruba třetinu, přesně podle počtu kalendářních dnů.

Odstupné, výpovědní doba a podpora v nezaměstnanosti

Výpovědní doba činí 2 měsíce a od 1. června 2025 běží od doručení výpovědi, nikoli až od prvního dne následujícího měsíce. Odstupné se vyplácí vedle mzdy za výpovědní dobu, nikoli místo ní.

U dohody je běžnou praxí sjednat i vyšší částku, než je zákonné minimum, například „5 platů". Takové navýšení musí být v dohodě výslovně uvedeno, jinak se zaměstnanec domůže jen zákonného minima.

Podporu v nezaměstnanosti odstupné od 1. ledna 2024 neoddálí: nárok na podporu běží nezávisle na vyplaceném odstupném. To je stručná poznámka, nikoli výpočet podpory, ten tato kalkulačka neřeší.

Příklady výpočtu

Příklad 1: 2 a více let, nadbytečnost, 3×, daň jen 15 %

Průměrný měsíční výdělek 45 000 Kč, poměr trval 2 roky a déle, výpověď pro nadbytečnost. Hrubé odstupné: 45 000 × 3 = 135 000 Kč. Záloha na daň: 135 000 Kč je pod měsíční hranicí 146 901 Kč, takže celá částka podléhá sazbě 15 %: 135 000 × 0,15 = 20 250 Kč. Čisté odstupné před slevou na poplatníka: 135 000 − 20 250 = 114 750 Kč. Pokud by ve stejném měsíci přišly další příjmy a měsíční základ přesáhl 146 901 Kč, část nad hranicí by se zálohovala sazbou 23 %.

Příklad 2: méně než 1 rok, nadbytečnost, 1×

Průměrný měsíční výdělek 38 000 Kč, poměr trval 8 měsíců. Hrubé odstupné: 38 000 × 1 = 38 000 Kč. Záloha na daň 15 %: 38 000 × 0,15 = 5 700 Kč. Čisté odstupné před slevou: 38 000 − 5 700 = 32 300 Kč.

Příklad 3: konto pracovní doby, 2 a více let, 6×, daň ve dvou pásmech

Průměrný měsíční výdělek 40 000 Kč, poměr trval 2 roky a déle, postup podle konta pracovní doby: 3× + 3× = 6×. Hrubé odstupné: 40 000 × 6 = 240 000 Kč. Záloha na daň: 146 901 × 0,15 = 22 035,15 Kč; přesah 240 000 − 146 901 = 93 099 Kč; 93 099 × 0,23 = 21 412,77 Kč; celkem 22 035,15 + 21 412,77 = 43 447,92 Kč. Čisté odstupné před slevou: 240 000 − 43 447,92 = 196 552,08 Kč.

Příklad 4: nejvyšší přípustná expozice, 12×, a roční zúčtování

Průměrný měsíční výdělek 42 492 Kč (odvozený výše), dosažení nejvyšší přípustné expozice. Hrubé odstupné: 42 492 × 12 = 509 904 Kč. Měsíční záloha: 146 901 × 0,15 = 22 035,15 Kč; přesah 509 904 − 146 901 = 363 003 Kč; 363 003 × 0,23 = 83 490,69 Kč; celkem 105 525,84 Kč. Čisté odstupné před slevou: 509 904 − 105 525,84 = 404 378,16 Kč. Ilustrace ročního zúčtování, nikoli záruka: pokud celoroční základ daně zůstane do 1 762 812 Kč, konečná daň 15 % by byla 509 904 × 0,15 = 76 485,60 Kč, takže až 105 525,84 − 76 485,60 = 29 040,24 Kč zálohy by se mohlo vrátit. Záleží na celoročních příjmech.

Co kalkulačka nepočítá

Tato kalkulačka počítá jen zákonné odstupné (a u úrazu jednorázovou náhradu podle § 271ca). Nepočítá: mzdu za poslední měsíc a náhradu za nevyčerpanou dovolenou (na rozdíl od odstupného podléhají pojistnému i dani), mzdu za výpovědní dobu, smluvní navýšení nad zákonné minimum, náhradu při okamžitém zrušení pracovního poměru podle § 56 (průměrný výdělek za výpovědní dobu, nikoli odstupné), ani odchodné ve státní službě, což je jiný režim než odstupné.

Pro jiné země a jejich odstupné se podívejte na podobné kalkulačky níže.

Podobné kalkulačky

Odstupné ve Španělsku

Spain

→

Odstupné (gratuity) ve Spojených arabských emirátech

United Arab Emirates

→

Odstupné při skončení pracovního poměru v Saúdské Arábii

Saudi Arabia

→

Odstupné v Řecku

Greece

→